|
| |
|
|
Extrakce a aplikace keratinu z ovčí vlny
Jahnová, Kateřina ; Veselá, Mária (oponent) ; Kovalčík, Adriána (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá izolací keratinu z ovčí vlny a použitím tohoto proteinu v kompozitních filmech. Cílem bylo porovnat výtěžnost alkalické hydrolýzy ovčí vlny za užití různých koncentrací hydroxidu sodného. Bylo zjištěno, že nejvíce efektivní byla alkalická hydrolýza použitím 2% (hm.) hydroxidu sodného, která vykazovala 80% úspěšnost v izolaci keratinu. Pomocí infračervené spektroskopie s Fourierovou řadou, diferenční skenovací kalorimetrie a termogravimetrickou analýzou byla potvrzena přítomnost keratinu v izolovaném materiálu z ovčí vlny. Izolovaný keratin byl následně použit jako přídatná látka při přípravě filmů na bázi polyvinyl alkoholu. Mechanické vlastnosti těchto připravených filmů ukázaly, že keratin hrál roli jako aktivní přídatná látka do polyvinyl alkohol kompozitů.
|
|
|
Vliv potravní preference všenek (Phthiraptera: Amblycera) na formování jejich mikrobiomů
ŽIŽKOVÁ, Kateřina
Mikrobiomová rozmanitost žvýkacích vší patří k obecně neprozkoumaným tématům. Tato práce poskytuje první náhled na složení mikrobiomů 15 druhů žvýkacích vší rodu Menacanthus. Zjistili jsme přítomnost dvou dominantních symbiotických bakterií, které se vyskytly téměř u všech druhů. Rovněž jsme porovnali rozmanitost mikrobiomů všenek s různými stravovacími preferencemi (druhy krmení krví a peří). Na základě těchto analýz jsme identifikovali hlavní determinanty formující mikrobiomy všenek rodu Menacanthus. Mikrobiomy jsou zejména ovlivněny druhovou identitou Menacanthus, jejím zeměpisným původem, potravinovou preferencí a rozsahem hostitelského spektra, které vši parazitují.
|
|
|
Diverzita a evoluční význam peří degradujících bakterií u ptáků
Kyptová, Markéta ; Javůrková, Veronika (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ač byl tento fakt doposud opomíjen, tělní pokryv ptáků obývá široké spektrum bakterií, které dokáží jako substrát využívat keratin, základní stavební jednotku pera. Pokud se tyto keratinofilní, tzv. peří degradující bakterie (dále pak PDB) vymknou kontrole, může to vést k zásadním strukturálním změnám v opeření. Ty pak způsobují nositeli nemalé ztráty od omezení termoregulace, schopnosti letu, redukovanou expresi ornamentu, až po omezení reprodukčního úspěchu a celkového fitness jedince. Vzhledem k těmto skutečnostem je velmi pravděpodobné, že PDB vytvářejí silný selekční tlak na evoluci obranných mechanismů, jako je velikost a chemické složení uropygiální žlázy, deponace pigmentů do pera, či různé způsoby pelichání, které tento negativní vliv PDB eliminují. Tato bakalářská práce na základě dostupné literatury shrnuje jednak poznatky týkající se celkové diverzity a charakteristiky bakterií vyskytujících se v peří ptáků, tak také poukazuje na jejich vliv na kvalitu opeření a fitness jedince a shrnuje celkový význam mikroorganismů v evoluci životních strategií ptáků. V neposlední řadě bakalářská práce poukazuje na nedostatky a omezení současných studií a navrhuje koncepci pro budoucí směr výzkumu, zabývající se významem PDB a celkového bakteriálního společenstva v peří ptáků. Naformátováno: Písmo: 14...
|
|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
|
Vliv probíhající gravidity na mechanické parametry vlasů
Skřontová, Marie ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Tlapáková, Eva (oponent) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Název práce: Vliv probíhající gravidity na mechanické parametry vlasů Problematika: Na vlas můžeme pohlížet z různých úhlů, a to jako na nanokompozitní vlákno nebo jako na biomateriál měnící se v závislosti na původu či věku. Vlasy se neliší jen délkou, strukturou a barvou, ale i průměrem a tvarem. Také se na nich odráží celkový zdravotní stav jedince a všechny procesy probíhající v organismu jedince, a tedy i těhotenství. Během těhotenství dochází k hormonálním změnám majícím vliv i na vlasy. U mnoha žen dochází v průběhu gravidity k rychlejšímu růstu, zesílení a zvětšení objemu vlasů. Tento stav je pouze dočasný a trvá jen do porodu. Cíl práce: Cílem práce bylo prokázat vliv těhotenství na mechanické parametry vlasů a to, jakým směrem se tento vliv odvíjí. Dále s pomocí dotazníků lépe rozklíčovat vliv jednotlivých parametrů těhotenství na vlas, tj. pořadí těhotenství, pohlaví dítěte. Poté celou tuto problematiku s pomocí statistických testů vyhodnotit a tak jí lépe porozumět. Metodika: Z cílové skupiny těhotných žen jsme náhodně vybrali skupinu obsahující 64 těhotných žen, kterým v průběhu celého těhotenství byly pravidelně každý měsíc odebírány vzorky vlasů v oblasti zátylku. Měření vždy započínalo zjištěním průměru vlasu, a to s pomocí optického mikroskopu. Dále pak byl vlas měřen s pomocí...
|
|
|
Vliv probíhající gravidity na mechanické parametry vlasů
Skřontová, Marie ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Tlapáková, Eva (oponent) ; Berchová, Kateřina (oponent)
Název práce: Vliv probíhající gravidity na mechanické parametry vlasů Problematika: Na vlas můžeme pohlížet z různých úhlů, a to jako na nanokompozitní vlákno nebo jako na biomateriál měnící se v závislosti na původu či věku. Vlasy se neliší jen délkou, strukturou a barvou, ale i průměrem a tvarem. Také se na nich odráží celkový zdravotní stav jedince a všechny procesy probíhající v organismu jedince, a tedy i těhotenství. Během těhotenství dochází k hormonálním změnám majícím vliv i na vlasy. U mnoha žen dochází v průběhu gravidity k rychlejšímu růstu, zesílení a zvětšení objemu vlasů. Tento stav je pouze dočasný a trvá jen do porodu. Cíl práce: Cílem práce bylo prokázat vliv těhotenství na mechanické parametry vlasů a to, jakým směrem se tento vliv odvíjí. Dále s pomocí dotazníků lépe rozklíčovat vliv jednotlivých parametrů těhotenství na vlas, tj. pořadí těhotenství, pohlaví dítěte. Poté celou tuto problematiku s pomocí statistických testů vyhodnotit a tak jí lépe porozumět. Metodika: Z cílové skupiny těhotných žen jsme náhodně vybrali skupinu obsahující 64 těhotných žen, kterým v průběhu celého těhotenství byly pravidelně každý měsíc odebírány vzorky vlasů v oblasti zátylku. Měření vždy započínalo zjištěním průměru vlasu, a to s pomocí optického mikroskopu. Dále pak byl vlas měřen s pomocí...
|
|
| |
|
|
In-vivo a ex-vivo modely povrchových mykóz
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Julák, Jaroslav (oponent)
12. 5. 2016 In vivo a ex vivo modely povrchových mykóz (bakalářská práce) Ivana Míková Abstrakt V bakalářské práci jsem se zabývala významem využití laboratorních zvířat (in vivo modely) a uměle vytvořených tkání (ex vivo modely) pro studium povrchových mykóz. Účelem použití těchto modelů je zejména objasnění patogeneze onemocnění (průnik patogena do organizmu, klinické, histopatologické a imunologické změny) nebo testování nových metod léčby. Pro úspěšné založení experimentu je stěžejní výběr vhodného a citlivého modelu, metodika přípravy inokula a příprava modelu před inokulací. Mezi nejrozšířenější in vivo a ex vivo modely patří malí hlodavci (morče, myš, potkan), kožní ekvivalenty a keratinové filmy vyrobené z lidských vlasů, nehtů nebo zvířecích kopyt. Práce shrnuje jejich výhody a nevýhody. Dále se práce zabývá tím, kterými dermatofyty a dimorfními patogeny byly modely úspěšně inokulovány a za jakým konkrétním účelem byly použity. Nejčastěji zkoumaní původci povrchových mykóz patří do skupiny dermatofytů (Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton, Arthroderma) nebo dimorfních hub (Blastomyces a Sporothrix). Obě tyto skupiny houbových patogenů způsobují u zvířat a člověka povrchové mykózy, Blastomyces a Sporothrix mohou být i původci systémových onemocnění. Jejich morfologie a ekologie jsou shrnuty v...
|
|
| |
host ::
RSS.